čtvrtek 21. ledna 2016

Moje knižní putování


Slečna Adriena vyhlásila soutěž a já se rozhodla, že se zúčastním. Tady je můj soutěžní příspěvek na téma "Moje knižní putování".

Paradoxně jsem jako dítě uměla dřív psát než číst. Když mi písmenka někdo diktoval, byla jsem je schopná napsat, ale už těžko jsem je četla. To nezní jako úplně úspěšný start do života malého knihomola, že? Čtení ze slabikáře mi vlastně také moc nešlo. Byla jsem mezi průměrnými dětmi, ale čtení mě docela bavilo. Bylo fajn sbírat jedničky a  nálepky do slabikáře (i když to stálo značnou část mého volného času a úsilí). Nakonec jsem se docela číst naučila, přiznám se vám hned.

Mám svátek o letních prázdninách. Vidím to jako dnes, když jsem od taťky dostala ilustrovanou knížku o Zuzance a Ňufkovi. Strhla se velká čtenářská vlna a já se pustila do pomalého louskání snad všeho, co se doma dalo přečíst a čemu jsem rozuměla. V paměti mi utkvěly zejména knihy o vikingu Vikem (tehdy se nejspíš začala formovat moje láska k severu) a geniální záležitost - Kronika města Kocourkova. Všechny zmíněné knihy mám stále ve svém pokoji a občas se do nich podívám. Příběh jak šli kocourkovští na vrány je totiž téměř všelék.



Později jsem začala "chodit na lup" k tetě a strýcovi. Tehdy pro mě nastalo období dobrodružné literatury, takže May a Foglar. A vlastně všechno, co mi přišlo pod ruce. I k nám na maloměsto přišla někdy ve třetí třídě velká Potter mánie a já dostala od své kamarádky Ohnivý pohár (těžko říct, jestli na aféru pamatujete, ale já po letech zjistila, že můj výtisk pochází z těchto zdrojů, takže jsem upalovala koupit i originál, ačkoliv se vůbec obsahově neliší, snad jen kromě obrázků, které v originále nejsou). Příběhu jsem moc nerozuměla, takže jsem popravila prase a s našetřenými drobnými jsem šla potěšit paní do místního knihkupectví. Koupila jsem si první díl a hned druhý den jsem šla pro zbylé dva. Celoživotní úspory v háji. Kamenem mudrců jsem se při prvním čtení prokousávala sedm dní. Zbytek mi trval rozhodně déle.

Rodinné zásoby knih došly a já začala navštěvovat knihovnu, protože doma jsme moc místa na knihy neměli (čas od času je musím i dnes expedovat na půdu) a když jsem trochu odrostla, tak mi při mé spotřebě nikdo beletrii kupovat nechtěl (a vůbec se tomu nedivím). Pomalu, ale jistě jsem se nořila do čtení dětského oddělení zdejší knihovny. Dočetla jsem zbylé tituly od Maye a Foglara, Někdy v mezičase jsem narazila i na Správnou pětku a Tajnou sedmu. Přišel věk dívčích románů (tehdy jsem fakt hodně neměla ráda ty s koňmi) a já jsem se oklikou dostala zase k fantasy. Hobit, Eragon, autoři jako Garth Nix, John Flanagan a další...

Následovala v podstatě čtecí odmlka. Když už jsem něco četla, byla to většinou klasika ideálně rovnou povinná četba. Na střední jsem objevila dílo Edgara Allana Poea a Oscara Wildea, zamilovala si drama (především Shakespeare a Molière mi učarovali), ale stejně jsem toho moc nečetla. Na vysoké čtu za ty roky ještě méně. Samotné školní literatury jsou stohy, já jsem pořád dost pomalá čtenářka a hlavně, když celý den čtu věci, které číst musím, tak už nevidím v dalším čtení relax.

Na podzim loňského roku jsem objevila svět knižních blogů, rozhodla se zapojit a částečně se tím motivovat k lepším čtenářským výkonům. Za ty roky, kdy fantasy scénu příliš nesleduji bylo napsáno a vydáno tolik skvělých knih, že mám do konce života o zábavu postaráno. Jak píšu výše, čtu poměrně ráda i klasiku, občas zabrousím do detektivek, okrajově do hororů a v poslední době čtu i o sportu. V neposlední řadě mě dost zajímá literatura faktu a biografie týkající se především druhé světové války a holocaustu.

Do nedávna jsem brigádničila v eshopu s knihami, aktuálně takové štěstí nemám, ale paradoxně se ke mně za těch pár měsíců, co jsem změnila práci dostalo mnohem víc knih, než když jsem s nimi pracovala. Věřím, že knihy zůstanou součástí mého života dokud budu vidět a až nebudu vidět, tak je vystřídají audioknihy, které i teď občas poslouchám hlavně při běhu nebo cestování městem.

Co vy a váš čtenářský příběh?

2 komentáře:

  1. Krásné:) práci v eshopu si nedokazu ani predstavit:) a díky za účast!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji! :) práce v eshopu je jedno velké dobrodružství, ale bylo to rozhodně fajn

      Vymazat