čtvrtek 21. dubna 2016

Kino: Už je tady zas (2015)


Dva dny od poslední návštěvy kina jsem naklusala do kina znovu. Tentokrát na komedii v trochu jiném kabátu. Docela náhodou jsem narazila na video, ve kterém se o zmíněném filmu mluvilo a druhý den se film promítal v mém oblíbeném kině, takže jsem neváhala a vyrazila!

Takový normální Berlín, ve kterém se jednoho dne probudí Hitler. Prostě se jen tak z ničeho nic objeví v křoví a vypadá, jako by ho koncem války prostě jen někdo vypnul a za sedmdesát let znovu zapnul. Shodou okolností si udělá "kamaráda" v trafice, načte noviny a zjistí, co všechno je v Německu totálně špatně. Válka skončila, Německo nevyhrálo a je plné cizinců. Jo a vládne mu žena!

Po řadě neuvěřitelných příhod a náhod se z Dolfa stává komik národa. Přednáší svoje působivé projevy, které časem rozhodně neztratily na lesku, ve všech dostupných pořadech jednoho komerčního televizního kanálu. Němci jej milují a jeho výstupy považují za neskutečně zábavné. Hitlera je plný YouTube a dokonce s ním natáčí i celovečerní film. Kupodivu si německé obyvatelstvo vůbec neuvědomuje, že tahle figurka, která dle jejich názoru perfektně napodobuje Führera, tak úplně obyčejnou figurkou není. Adolf to vše totiž myslí vážně, protože on není jeho alter ego. On JE Führer! A to, co národu sděluje skrze obrazovky myslí smrtelně vážně.

Film je točený tak, že místy ho berete jako strašně, ale opravdu strašně zlou (nikoliv špatnou) komedii a občas si říkáte, že je to vlastně docela syrový dokument. Hitler putuje zemí a mluví s lidmi o tom, co si myslí o aktuální situaci a jak by ji řešili. A víte co? Ono je to mrazivé. Většina filmu je založená na klasickém scénáři a jde o film jako takový, ale dle dostupných informací jsou scény, ve kterých se filmový představitel prochází po ulici a lidé na něj reagují, autentické. V tu chvíli vás zamrazí ještě o něco víc. Je naprosto neuvěřitelné, jaký vztah má Německo k období Třetí říše a všem a všemu, co k tomu patří.


Už je tady zas v databázích


Moje hodnocení: 
No... řekněme, že bych nikdy nečekala, že to řeknu, ale jsem nadšená z filmu s Adolfem. Oliver Masucci tu roli zvládl perfektně a být o trochu menší, tak bych mu to führerování věřila. Pokud budu mluvit o neskutečně zlém humoru, tak to byla velká jízda. Sem tam trochu přešlap, ale ty se objeví vždycky. Ano, nečekaně je film plný xenofobie a historických narážek, ale když ono to v danou chvíli tvoří tak dokonalé zlé a zábavné prostředí (tak shořím v pekle, no a co). Parodie na Pád třetí říše byla jednoznačně dokonalá. Oliverovi to všechno baštíte z ruky a říkáte si, jak to mohl zahrát s kamennou tváří. 

Ta druhá, vážnější, stránka filmu je ale trošku o něčem jiném. Je to vlastně jakési zrcadlo nastavené dnešní (nejenom) německé společnosti. A tahle společnost není tak otevřená a nexenofobní, jak se snaží prezentovat... Oliver sám říkal, jak ho překvapilo, že lidé poměrně rychle při setkání s ním ve filmovém kostýmu zapomínali na dvě kamery a říkali mu to, co jim zrovna leželo na srdci (zdroj: express.co.uk). A ano, uvidíte reálné lidi, kteří při setkání s fake Hitlerem říkají, že jsou rádi, že jej vidí, naopak se setkáte s lidmi, kteří ho pošlou ke všem čertům. Uvidíte i náhodné hajlující maníky, lidi, kteří se budou na Hitlera usmívat a fotit si s ním selfíčka. A dost možná si budete říkat, podobně jako já, že tenhle svět se žene do velkého průšvihu... když zapomíná tak strašně rychle.

Opravdu hodně nemám ráda němčinu, ale tady jsem ji nijak nevnímala. Film je zlý, zábavný a drsný zároveň. Za mě čtyři a půl losa z pěti. Jedna ze závěrečných scén, kdy se s Hitlerem setkává žena, která jej zná z jeho "první kariéry" (a díkybohu jediné) je vskutku děsivá a myslím, že si ji budu pamatovat dlouho.

 Knihu mám v plánu pořídit v dohledné době!

Žádné komentáře:

Okomentovat