Přečteno: Stopařův průvodce Galaxií - Douglas Adams

Považuji se za člověka naprosto neznalého sci-fi. Tenhle žánr mě zatím víceméně míjí. Nijak se mu nebráním, ale prozatím jsme k sobě moc cestu nenašli. Jediné styčné body, které bych našla jsou seriál Červený trpaslík a knižní série Stopařova průvodce. Po dlouhé době jsem se opět pustila do prvního dílu šílené trilogie v pěti dílech a tady je můj názor.

Anotace a další detaily třeba tady!

Tuhle knížku jsem četla už minimálně pětkrát a vždycky se u ní válím smíchy. Britský humor obecně je něco, co buď milujete a nebo nenávidíte. Prostě vám může sedět nebo naopak, málokdy to může být někde mezi uvedenými extrémy. Humor Stopařova průvodce klasický rámec britského humoru uvedl do úplně nové roviny. Je naprosto absurdní, suchý a občas kvalitně černý. Celé je to až tak moc mimo, že místy uvažujete, v jakých dorgách Adams jel.

Náš hlavní hrdina Arthur Dent je pozemšťan. Úplně normální človíček s obvyklými starostmi, kterému jednoho ne úplně krásného rána chtějí zbořit dům, protože tudy povede dálnice. Na scéně se nám objevuje Arthurův kamarád Ford Prefect a odpaluje se celé to velké dobrodružství. Únik z planety, která překáží intergalaktické dálnici, poznávání Stopařova průvodce a vlastně docela megalomanský nízkorozpočtový roadtrip po vesmírných cestách.

Putujeme společně s Arthurem a Fordem, provází nás šílená jména mimozemšťanů, planet a vlastně všeho, na co si vzpomeneme. Mám pocit, že přibližně polovina slov v téhle knize je vymyšlená. A jde o docela zábavné výtvory. Všem tvorům a jazykům ve vesmíru rozumíme díky tomu, že Ford nechal Arthura pojmout Babylónskou rybku, která mu všechno hezky překládá. Takže nejsme ochuzeni o výrazy jako je třeba pangalaktický megacloumák a zároveň si můžeme perfektně dosytosti užít třeba vogonskou poezii. Kdyby vás zajímala třeba zrovna ta poezie, tak tady je super ukázka z filmového zpracování -YouTube-

Do děje se o pár stránek později připojí i dvouhlavý, lehce schizofrenický a napůl šílený Zafod Bíblbrox, jeho kámoška Trillian a můj nejmilejší, depresivní robot, Marvin, který chce v každé scéně spáchat minimálně jednou sebevraždu. Příběh se komplikuje a absurdita všeho roste ještě tak o pět úrovní výš.

Kromě toho, že zjistíme kdo nebo co stojí za vznikem života na planetě Zemi, která byla odstraněna v zájmu rychlejšího vesmírného cestování, se až tak nic moc nestane. Arthur díky Fordovi poznává doposud námi pozemšťany neobjevené tajemství vesmíru a paradoxně tam někde mezi hvězdami potkává i holku, do které se kdysi zakoukal. Tou slečnou není nikdo jiný než Trillian. Necelých sto padesát stran totální ztřeštěnosti, kterou bych si měla přestat brát do hromadné dopravy, protože u čtení téhle knížky vypadám asi hodně zábavně.

Informace o knize:

Autor: Douglas Adams

Název: Stopařův průvodce Galaxií

Originální název:  Hitchhiker's Guide to the Galaxy (vydáno 1979)

Překlad: Jana Hollanová (vydáno 2002)

Počet stran: 146

Nakladatelství: Argo

Můj názor:

Pořádná porce absurdního humoru s zabalená do naprosto zcestného příběhu, který většinu času působí tak, že si autor buď kvalitně šlehl něčeho zatraceně funkčního nebo si naopak zapomněl vzít své léky. A víte co? Ono to může fungovat líp než dobře.

Tahle kniha rozhodně není pro každého. Určitě to není humor, který by sedl každému a je dost vysoce pravděpodobné, že tahle kniha pro vás nestravitelná. Je to velice specifická záležitost vystavěná na hodně zvláštním humoru, který sedne spíše okrajovému publiku. I přes to, jak moc je celá tahle věc mimo našla si spoustu fanoušků a já se k nim nejspíše můžu řadit. (Mimochodem zase jsem zapomněla na ručníhový den. Jsem na sebe fakt naštvaná.) Nikdy jsem nečetla celou sérii na jeden zátah a ani teď to nemám v plánu. Počkám pár týdnu než budu schopná zvládnout další část příběhu.

Pokud jde o první díl, tak mám pár výhrad - jak je u mě obvyklé. Začátek je poměrně pomalý a konec příliš rychlý. Překlad se mi líbí, neznám originál, takže nemůžu soudit a myslím, že přeložit šílenost jakou tahle kniha je, to chce pořádnou dávku odvahy! Objektivně si myslím, že celá tahle kniha a vlastně i série je jeden velký nesmysl a vlastně sama moc nerozumím tomu, co mě na tom baví, ale něco v tom prostě je.

Pokud máte rádi neobvyklý humor a dokážete se přenést přes to, že vám kniha bude občas připadat jako náhodné seskupení vymyšlených slov, kterým totálně nerozumíte, ale je to sranda, zkuste to. No a jestli to není váš šálek čaje, tak nepropadejte panice! Řešením bude tak jako tak 42.

Za mě čtyři a čtvrt losa z pěti.