neděle 14. srpna 2016

Přečteno: Harry Potter and the Cursed Child - J.K. Rowling, John Tiffany, Jack Thorne


Ohlášení pokračování Harryho Pottera bylo pro mě, Potterheada, skvělou zprávou. Pak se objevil obláček pochybností, když jsem zjistila, že jde o divadelní hru. Původně jsem neměla v plánu kupovat si Cursed Child v angličtině a počkat na překlad, celé mi to ale nedalo a já se tomu nadšení ze všech stran neubránila. Tahle "recenze" neobsahuje spoilery, pouze velmi hrubé nastínění děje v obrysech.

Informace o knize tady.

Tak nějak jsem strávila fakt, že jde o divadelní hru, ale když jsem zjistila, že samotná Rowling vlastně není autorkou, začala jsem být trochu znepokojená. A docela oprávněně.

První dějství je vlastně částečné opakování toho, co už o Potterovic rodině víme, Albus Severus jde do školy a najde si tam jednoho kamaráda. To je docela úspěch. Nečekala bych, že se s ním bude vůbec někdo kamarádit, podle toho, jak vystupuje. Každopádně děj se velice rychle posune k hlavní zápletce, ve které má ústřední roli lehce vydeptaný outsider Albus. Ten právě nabyl dojmu, že se musí trochu potatit aby otce naštval. Nebo se mu možná zavděčil, co já vím. V jeho geniálním a nijak neděravém plánu mu sekunduje kamarád Scorpius. Wow.

Přemýšlím, jak formulovat své myšlenky aby to nebyl pouhý řetězec náhodných nadávek a klení. Upřímně jsem totiž ani v nejmenším nepochopila pointu tohoto projektu. Chápu, že jde nejspíš o jakési oživení pro fanoušky, kteří léta baží po každé nové oficiální informaci ze světa HP (od toho tu ale máme Pottermore, ne?), ale už moc nechápu způsob provedení. Hned první, co mě zarazilo byl fakt, že se posouváme k osudům Harryho potomků. Poslední kapitola Potterovské série je hrozná. Fakt úplně špatná. No a co udělá paní Rowlingová? Hodí fanoušky do bláta a zašlape je v tom ještě víc. Ve světě HP je asi deset tisíc jiných postav, které by potterheady zajímaly mnohem víc, ale ne, my se bude bavit o natvrdlém Harryho synátorovi, ke kterému si v průběhu jedné (dvou) hry dokáže vybudovat vztah málokdo... nehledě na to, že není ani moc důvodů mít ho rád.

Druhá věc, která mě zdrtila ještě více je celý ten příběh. Nelíbil se mi. Je naivní, hloupý, nepropracovaný ani z tisíciny tolik, jako celá sága. Jistě, že chápu, že jde o divadelní hru, kterou herci musí sfouknout za dva večery. Otázkou ale je, proč bylo nutné oživit Pottera jako živé jevištní vystoupení. Z nových postav se mi docela zamlouval Scorpius, nebyl tak tupý jako mladý Potter, ale rozhodně celý děj zachránit nemohla jedna postava.

Něco mi říká, že úmysl tady byl úplně jinde než u potěšení fanoušků. Titul, ve kterém se objeví "Harry Potter" a velkým písmem i jméno "J.K. Rownlig" na sebe přitáhne spoustu pozornosti. A peněz. A slávy pro herce a autory scénáře. To je poměrně vtipná záležitost - napíšeme tam Rownlig aby bylo jasné, že jde o toho Harryho Pottera, donutíme ji sepsat nějakou slátaninu, kterou pak ještě "vylepšíme" a vykouzlíme z toho scénář. No, pánové a dámo, já vám tleskám, zabralo to. Budete ještě bohatější.



Můj názor:
Moje Pottermánie lehce opadla a teď se ke knihám vracím zhruba jednou za rok a pokaždé si je užiji. Filmy sleduji tak nějak průběžně pořád. Dříve jsem čítávala i fanfikce a víte co? Spousta těch fanouškovských příběhů byla mnohem lepší než tahle pompézní, naleštěná a vypozlátkovaná hloupost. Celé to přineslo asi tři užitečné informace. Z toho se všechny tři týkaly toho, čím se zabývá ústřední trojice z "původního" Pottera. 
Věřím, že vidět tohle jako představení na West Endu je velký zážitek. Výprava bude velkolepá, efekty jistojistě fantastické, herecké obsazení a kostýmy vypadají minimálně z fotek parádně. Jenže pořád nechápu proč?! Když už se prostě chtěli oživit Pottera na divadelních prknech, měl to být úplně jiný příběh ideálně sestavený z toho, co už známe nebo zabrousit do minulosti, ale vytvářet pokračování něčeho tak velkého na divadelních prknech... no, nevím.
Rozhodla jsem se, že se budu tvářit, že tohle veledílo nikdy nevzniklo a ze své hlavy jej prostě vytěsním. 
Děkuji pěkně. Jak by řekl Havran pana Poe - Nevermore.

Dva losové z pěti. (mihla se tam postava, kterou jsem nečekala a bylo to v rámci možností povedené)

6 komentářů:

  1. Já moc nemůžu mluvit, protože jsem HP vůbec nečetla a i nadále se chystám držet si odstup, takže nemám v plánu ani tohle, ale slyšela/četla jsem dost záporných recenzí, takže se ani nedivím, že tě to moc nechytlo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tohle je knížka/hra vyloženě pro Potterheady, takže jsem byla cílovou skupinou, ale prostě jsem se přes to nedovedla přenést.

      Vymazat
  2. To zklamání mě trochu znervózňuje! Jsem nadšená HP fanynka, takže tahle kniha je pro mě jasnou volbou...no, a jsem dost zvědavá, co na ni řeknu :D Snad budou mé dojmy o něco příznivější než tvé :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě samotnou to mrzí, ale tenhle příběh nedokážu brát vážně. Nicméně už se objevilo i mnoho nadšených ohlasů, takže třeba se ti Cursed Child bude líbit :)
      Chtěla bych to vidět v divadle, to bych přežila i ten šílenej scénář, protože zpracování bude úžasné.
      Mimochodem, pokud umíš trochu anglicky, tak nemusíš čekat na překlad, tahle knížka je napsaná opravdu lehkou angličtinou :)

      Vymazat
  3. Skvělá recenze :) Jako fanoušek HP se na Cursed Child určitě chystám, ale zároveň mám obavy :) Z toho, jak se vše vyvine, co změní a i ze pracování :D Přece jen, jak dobře se asi čte divadelní scénář? :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji! :)
      Já jsem se jako fanynka HP rozhodla tvářit, že tohle dílo prostě neexistuje. Pokud ho ale vydají na DVD popřípadě bude možné nějak shlédnout záznam z divadla, tak se "obětuju" :D
      Jinak, s formou jsem problém vůbec neměla. Prostě divadelní hra :) na můj vkus tam bylo hodně scénických poznámek, ale bez nich bych se zrovna v tomhle díle čtenář naprosto ztratil.

      Vymazat