Přečteno: Kafe a cigárko - Marie Doležalová

Že prý lehké letní čtení, povídali... jsem nepoučitelná a stále a znovu zkouším číst to, co je momentálně v kurzu. Knihy, které mají super PR, velkou oporu na blogu, recenze na mě koukají z každého rohu a já poslední dobou odolávám méně a méně. Do rukou se mi dostala kniha v neuvěřitelně podivném formátu s doporučením, že se mi prý bude líbit.

Informace o knize tady!

Lhali mi! Opět mi lhali! Bídníci zpropadení!

Začnu pěkně od podlahy. Nechápu, kdo navrhoval vzhled téhle knihy. Nepraktický formát, který se prostě nedá normálně držet, jasně, proč někomu dopřát luxus toho, aby si mohl číst v posteli, že jo. Jsou tam obrázky (malé, nepatrné plus), ale tam moje sympatie k designu knihy končí. Přátelé, to je nějaký nový způsob, jak šikanovat čtenáře? Děkuji pěkně.

Magnesia Litera. Uhm. Jo. Teda vlastně spíš ne. Docela chápu, když někdo tyhle "fejetony" četl (čte? Píše ještě?) na blogu. Každý týden dávka příběhů z hereckého života. Budiž. Sem tam byl některý fejeton docela povedený, ale přibližně od půlky té knihy jsem začala mít pocit, že autorka je velká herečka, která už všude byla, všechno viděla a hlavně, hlavně už všechno zahrála. Českou filmovou a seriálovou tvorbu příliš nesleduji, takže jsem netrpěla žádnými stigmaty typu "Saša", kterými se přibližně každý druhý fejeton ohání a "brečí" jak ona přece není ta hloupá Saša. Tak jo.

Rozumím tomu, že fejeton nemusí být třeskutě vtipný, aby byl dobrý, ale tady abych humor hledala s lupou. Historky z toho, jak je slečna autorka nemožná mi příliš zábavné nepřišly. Roztomilé už vůbec ne. Přitom si myslím, že zůstat viset v křižovatce bez benzínu může být perfektní téma na výbornou glosu, kdyby to nebylo uzemněné tím uťápnutým podtónem, který se šněruje celou knihou. Měla jsem dojem, že kdyby ji ta srdečná dáma nezachránila, tak tam slečna herečka stojí ještě teď. Je pravda, že jsem se občas dozvěděla pro mě nové a docela zajímavé věci z hereckého života, ale celkově nemám dojem, že tahle tvorba je natolik kvalitní, aby si zasloužila tak obrovskou reklamu a knižní vydání.

Informace o knize:
Autor: Marie Doležalová
Název: Kafe a cigárko
Počet stran: 272
Nakladatelství: Domino

Můj názor:

Začínám mít pocit, že jsem neschopná a neumím si vybrat knihu, kterou bych následně nemusela zhejtovat. Oceňuji, když si někdo vede opravdu zajímavý blog a tohle je jako blogový projekt docela fajn věc, ale uniká mi pointa - proč to vyšlo knižně, když už je to na webu a očividně to postrádá jakoukoliv literární kvalitu. Protože cena za blog? Nemyslím si. Prostě další kniha, která vyšla jen proto, že bylo dopředu docela jasné, že se bude prodávat. No a ona se opravdu prodává docela dobře. Dokonce i v maloměstském Kauflandu ji mají!

Jak zmiňuji už výše, některé fejetony byly povedené víc, jiné méně. Neohromil mě žádný. Bylo to pořád ve stejném duchu - nudné, šedivé, nekonkrétní, opatrné, uťápnuté, hlavně aby to bylo korektní. Schválně jsem si pustila zmiňovaný rozhovor s Martinem Veselovským, který mě jen utvrdil v tom, že s velkou pravděpodobností není kniha "přehrávaná" a autorka je opravdu taková, jak sebe samotnou popisuje. Hype nechápu, kniha se mi nelíbila. Pro skalní fanoušky nebo jako opravdu velmi oddychové čtení to chápu. Sama jsem to četla přibližně měsíc a ke konci jsem se opravdu nutila překonat sebe samotnou. Vyplatilo se a já můžu s klidným svědomím napsat. Ne!

Jeden a půl losa z pěti.

Jednou (dvěma...) větou: Nudíte se? Je milion lepších knih jak se zabavit.